Elegant Rose - Working In Background*/

čtvrtek 15. srpna 2013

Ukázka: Dívka z nočních můr


Dnešní ukázka je z hororové romance Dívka z nočních můr od Kendare Blake
Z trámu spadne provaz. Otočím se, abych zařval na Thomase, ale slova ze mě nevyjdou dost rychle. Podaří se mi vyslovit jen jeho jméno a běžím, uháním k němu, protože provaz padá a duch připoutaný k jeho konci se zhmotní půl vteřiny předtím, než prohodí Thomase dvířky, aby spadl po hlavě deset metrů až na chladnou tvrdou zem. 

Vrhnu se za ním. Zpomalují mě stébla sena, jak se mi zasekávají do bundy, ale nemyslím na nic jiného než na Thomase, a když proskočím dvířky, podaří se mi zachytit jeho nohu. Udržet Thomase mě stojí všechnu sílu, co mám v kloubech, protože sebou tříská o zeď stodoly. Co nevidět je vedle mě Carmel a taky se vyklání ze dvířek. 

„Thomasi!“ křičí. „Casi, vytáhni ho!“ Každý Thomase držíme za jednu nohu a vtáhneme ho zpátky dovnitř, nejdřív po chodidla, pak po kolena. Thomas to celé zvládá velmi dobře, ani neřve nebo tak. Už ho máme skoro vevnitř, když vtom Carmel vykřikne. Ani se nemusím ohlédnout, abych věděl, že je tam duch. Na zádech ucítím ledový dotyk a vzduch najednou páchne jako vnitřek chladírenského boxu na maso.  

Otočím se a stojí přímo před mojí tváří: kluk ve vybledlých montérkách a tričku s krátkým rukávem. Je tlustý, má bachor a paže jako světlé přecpané klobásy. 

S tvarem jeho hlavy není něco v pořádku. Vytáhl jsem ze zadní kapsy nůž. Blyští se a je připravený probodnout mu břicho, když vtom se kluk začne smát. 

Ona se směje. Smíchem, který tak dobře znám, i když jsem ho slyšel jen párkrát. Vychází z jeho obtloustlé venkovské papuly. Athame mi skoro vypadne z ruky. Pak ten smích náhle utichne, duch ustoupí a zařve něco, co zní jako angličtina přehraná pozpátku do tlampače. Těch asi padesát holubů nad našimi hlavami vyletí z hnízd a snáší se na nás. 

Uprostřed toho peří a zatuchlého ptačího pachu zakřičím na Carmel, aby tahala dál a nenechala Thomase spadnout, ale vím, že by to neudělala, i když se jí do vlasů zachytávají zobáčky a drápky. Jakmile dostaneme Thomase dovnitř, tlačím je oba k žebříku. 

Slézáme v hrůze z mávajících a tlukoucích křídel. Musím si připomínat, abych se ohlížel za sebe a ujistil se, že se ten bastard zase nepokouší nás shodit. 

„Kam to lezeme?“ křičí Carmel zmateně. 

„Jenom vyjdi z těch dveří,“ křikneme na ni s Thomasem. Než došlápnu na spodní příčku žebříčku, Carmel s Thomasem už mají náskok a utíkají. Ucítím, jak se duch zhmotňuje po naší pravici, a otočím se. Při bližším pohledu teď vidím, co to má s hlavou – na týle má proraženou lebku. A taky vidím, že drží vidle. (str. 24 – 26)

2 komentáře:

  1. Odpovědi
    1. Spíš mi tato část přišlo dost zajímavá, aby dokázala vzbudit zájem. :) Jinak mí favorité jsou samozřejmě Cas a Anna :)

      Vymazat