Elegant Rose - Working In Background*/

neděle 29. června 2014

Recenze: Analfabetka, která uměla počítat


Autor: Jonas Jonasson
Název: Analfabetka, která uměla počítat
Název originálu: Analfabeten som kunde räkna
Vyšlo v ČR: květen 2014
Nakladatelství: Panteon
Počet stran: 414
Přeložila: Luisa Robovská
Vazba: pevná s přebalem


Když bylo Nombeko Mayeki pět let, začala si přivydělávat jako vynašečka latrín v johannesburském předměstí Soweto. Na první pohled vypadala jako jedna z mnoha chudých černošských dívek, jež svůj život započnou i skončí ve slamu. 

Jenže osud si pro nesmírně bystrou a matematicky nadanou Nombeko přichystal jiné plány, díky kterým se nejen velmi zblízka seznámí s jihoafrickým jaderným programem, ale poslouží i jako čínská překladatelka nebo prodavačka padělané sošek z období dynastie Chan…

Zatímco Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel zběhl na filmová plátna českých kin, na knižních pultech se objevila jeho stejně zábavná následovnice, Analfabetka, která uměla počítat. Oba tyto humorné romány jsou dílem švédského spisovatele a novináře Jonase Jonassona.

Přestože práce vynašečky latrín nebyla pro Nombeko žádným ternem, jako chudý sirotek si nemohla moc vybírat. Na školu sice neměla peníze, ale to jí nijak nezabránilo, aby se vzdělávala na vlastní pěst. Už jako malá holka uměla velmi dobře počítat, a brzy se naučila i číst. Svou inteligencí a logickým myšlením šokovala nejednoho bělocha, který nemohl uvěřit, že nějaká malá, chudá černoška ze slumu umí s čísly lépe zacházet, než kdejaký vysokoškolský absolvent.

Náhoda Nombeko zavedla do výzkumného střediska v Pelindabě, kde kromě uklízení našla uplatnění také jako neoficiální asistentka inženýra van der Westhuizena, hlupáka, jehož znalosti ohledně jaderných zbraní byly srovnatelné s jeho schopnostmi jednat s příslušníky jiné rasy, tedy téměř nulové. Když se o více než jedenáct let později mladá černoška zaplete do nadnárodního problému, jenž obsahuje deset kilo antilopího masa, tři Číňanky, dva izraelské agenty Mossadu a jednu jadernou bombu, která nikdy neměla existovat, je jí okamžitě jasné, že musí pryč z Jihoafrické republiky…


Román Analfabetka, která uměla počítat, nám nastiňuje nejen životní příběh černošské dívky Nombeko, ale zavede nás i do Švédska, kde na nás čekají identická dvojčata Holger 1 a 2, jenž se od sebe povahově liší jako den a noc. Zatímco Holger 1 zdědil po otci vášeň pro republiku a nevalný intelekt, jeho bratrovi, Holgeru 2, jenž vlastně ani oficiálně neexistuje, bylo do vínku dáno dost rozumu a laskavosti. Když se životy dvojčat a Nombeko zkříží, dostávají se naši hrdinové do velmi těžké, leč mnohdy vtipné situace.

Stejně jako Jonassova předchozí kniha i Analfabetka srší absurdním humorem, s nímž autor opravdu nešetřil. Hlavní postavy tak zažívají řadu příhod, z nichž mnohé mají hořkosladkou příchuť. Přestože je příběh občas příliš zamotaný a objevuje se i několik samoúčelných událostí, autor tento nedostatek vyvažuje některými velmi povedenými scénami (mezi něž patří například multifunkční využití mrtvoly jednoho dvaapadesátiletého Američana, setkání s lakotným párem postarších manželů nebo smrt otce dvojčat, kterou zavinila buď socha krále, nebo Lenina).

Přestože se valná část knihy odehrává na cestách plných nebezpečenství, její příběh mě nedokázal strhnout. I když mě zajímalo, jakým způsobem bude cesta Nombeko a jejích přátel pokračovat dál, chyběla mi zde naléhavost, jež by mi nedovolila přestat číst, dokud se neprobojuji na poslední stránku. Jonasson sice vytvořil několik zajímavých postav, na mě však nepůsobili autenticky, tudíž jsem jejich peripetie brala s nadsázkou a stále měla na paměti, že jsou to jen smyšlení hrdinové.

Analfabetka, která uměla počítat je skvělou oddechovou knížkou, kterou si můžete třeba přibalit na dovolenou. Svým humorem dokáže pobavit, a dozvíte se také pár informací o Nelsonu Mandelovi, atomových bombách, falšování čínské keramiky nebo nelehkém životě vynašeče latrín.

Mé hodnocení 8/10

Velmi děkuji knihkupectví Neoluxor za zajištění recenzního výtisku.

Knižní trailer


Žádné komentáře:

Okomentovat