Elegant Rose - Working In Background*/

úterý 24. června 2014

Recenze: Dlouhá cesta dolů



Autor: Nick Hornby
Název: Dlouhá cesta dolů
Název originálu: A Long Way Down
Vyšlo v ČR: duben 2014
Nakladatelství: BB/art
Počet stran: 280
Přeložila: Michal Prokop

Vazba: pevná s přebalem


Poslední den v roce s sebou přináší nejen bujaré oslavy, ale i nutné pozastavení nad vlastním životem. Nad smyslem svého bytí se zamyslí i čtveřice hrdinů románu Dlouhá cesta dolů, a jelikož všichni dospívají k závěru, že jejich existence pozbývá jakéhokoliv významu, více či méně uváženě se rozhodnou spáchat sebevraždu…


Anglický spisovatel Nick Hornby má na svém kontě kromě tragikomického románu Dlouhá cesta dolů i řadu dalších bestsellerů jako jsou např. Fotbalová horečka, Jak na věc nebo Všechny moje lásky. Stejně jako výše zmíněné knihy se i Dlouhá cesta dolů dočkala filmové adaptace, jež měla v českých kinech premiéru začátkem dubna. V novém vydání s filmovou obálkou ji u nás publikovalo nakladatelství BB/art.
 
Zatímco lidé po celém světě propadají silvestrovskému veselí, zkrachovalý moderátor Martin Sharp sedí na střeše věžáku Toppers´House a sbírá odvahu ke skoku. Hlavou mu víří myšlenky na zpackané manželství, sex s nezletilou dívkou, jenž ho připravil o kariéru a jakoby celému národu dal povolení oslovovat ho slovem „prasák“. Jediné důstojné řešení svých problémů proto nachází v ukončení svého nuzného života. Jenže si nevybral zrovna vhodné místo a čas.

Na střechu totiž přichází Maureen, matka samoživitelka, která pečuje o postiženého syna. I ona sem přišla ukončit své trápení, a tak nenápadně Martinovi naznačí, že by svůj skok mohl trochu uspíšit, protože čas kvapí a ona by to ráda stihla do půlnoci. Na střechu se vzápětí vyřítí ztřeštěná osmnáctka Jess, kterou sem dohnala nešťastná láska a několik skleniček alkoholu. Posledním členem spolku sebevrahů je JJ, Američan, který rozváží v Londýně pizzu a je zoufalý ze svého nesmyslného života, jenž se vůbec nepodobá jeho vysněné kariéře rockové hvězdy.  Čtveřice cizinců, kterou kromě záměru spáchat sebevraždu nic jiného nespojuje, však uzavírá dohodu, jež by jim mohla zachránit život…

                                                                   Na rozcestí mezi životem a smrtí

Příběh románu Dlouhá cesta dolů nám zprostředkovávají samotní hrdinové, kteří se ve výpovědích střídají, aby nám poskytli co nejucelenější obraz uplynulých událostí. Martin, Maureen, Jess a JJ se s námi dělí o své nejniternější pocity, jež se vážou jak k problémům, které je dovedly na střechu Toppers´House, tak i k jejich společnému pokusu o návrat k normálnímu životu. Stále se však nabízí otázka, co je pro naše hrdiny normální a s čím by se měli spokojit, aby mohli svůj život nazvat šťastným.

Hornby dokázal hlavní postavy rozlišit nejen velmi odlišnými charaktery, ale i způsobem mluvy. Zatímco nezkrotná a náladová Jess nejde pro sprosté slovo příliš daleko, křesťansky založená Maureen si na hrubější vyjadřování zbývajícího trojlístku zvyká velmi těžko. 

Přestože se román Dlouhá cesta dolů stále točí okolo tématu sebevraždy, dobrovolný odchod z tohoto světa není jediným ústředním motivem knihy. Hornby se prostřednictvím hrdinů zamýšlí nad smyslem života a nad nesplněnými sny, jejichž nedosažitelnost je tak fatální a zničující, až člověka vyžene na střechu věžáku. Přestože autor uchopil téma pocitu promarněného a nesmyslného života s vtipem a ironií, na jazyku nám po dočtení knihy zůstala hořká pachuť opravdovosti, kterou v sobě tento příběh nese.

Když se dostanete na takové místo, na místo, kde jsem byl na Silvestra, myslíte si, že lidé, kteří nejsou na střeše, se nacházejí milion kilometrů daleko, až za oceánem, jenže tak to není. Žádné moře neexistuje. Většina z nich je na souši, ve vašem dosahu. Nemyslím teď, že takhle blízko je štěstí, pokud bychom ho dokázali vidět, nebo nějakou podobnou hovadinu. Neříkám, že lidé s myšlenkami na sebevraždu nejsou hrozně daleko od lidí, kteří všechno zvládnou; říkám jen, že lidé, kteří všechno zvládnou, nejsou zas tak daleko od lidí s myšlenkami na sebevraždu. Možná by mě to nemělo tolik uklidňovat.

(str. 272)


Zbytek recenze najdete na stránkách Klubu knihomolů.
Mé hodnocení 8/10

Filmový trailer


Žádné komentáře:

Okomentovat