Elegant Rose - Working In Background*/

pondělí 27. července 2015

Recenze: Do tmy


Autor: Anna Bolavá
Název: Do tmy
Vyšlo v ČR:  květen 2015
Nakladatelství:  Odeon
Počet stran:  232
Vazba: pevná s přebalem

Jediné, na co se Anna dokáže soustředit, je sběr lupení a bylin. Kvůli papírovým taškám napěchovaným jitrocelem, lipovými květy, hluchavkou a měsíčkem se vzdala jak práce, tak i rodiny. Veškerý volný čas tráví na loukách, u řeky a v lesích, tedy tam, kde se opravdu cítí užitečná a šťastná…

Poprvé jsme o spisovatelce píšící pod pseudonymem Anna Bolavá uslyšeli v roce 2013, kdy čtenářské obci představila svou sbírku básní Černý rok. Nyní rodačka z jižních Čech přichází se svou první prózou, románem Do tmy, o jehož vydání se postaralo nakladatelství Odeon.

Anna Bartáková přizpůsobila svůj život sběru léčivých bylin. Do posledního stébla trávy zná každou louku. Žádný lesík, řeka nebo kopec v okolí jejího rodného jihočeského maloměsta jí není cizí. Poté, co byla zklamána životem, začala čím dál více propadat umu, který podědila po babičce. Sběr rostlin se pro ni stává nejen vášní, ale i prokletím. Kvůli přesličce, heřmánku, meduňce a pampeliškovým listům opustila manžela, jenž její zálibě nerozuměl, mnohokrát se pohádala se svou závistivou, přízemní sestřenicí Marcelou a v očích celého městečka se stala podivínkou, která si myslí, že je víla.


Postupně, jak Anna naplňuje svůj „plán sběru“, se jen tak mimochodem dozvídáme o střípcích z minulosti, jež tuto osamělou ženu přivedly do nynějšího stavu. Sběrem, sušením a následným prodejem léčivek je natolik posedlá, že své zmožené, nemocí postižené tělo nechává vyhladovět a nutí ho do vysilujících fyzických výkonů, jež ji několikrát přivedou na pokraj zhroucení. Avšak ani ubývající síly, ani ošklivě rozříznutá dlaň ji nedokážou zastavit. Posedlost sběrem je pro Annu silnější než vlastní pud sebezáchovy. A přitom za nasbírané pytle, draze vykoupené jejím potem a krví, dostane ve výkupně sotva pár drobných, které ani zdaleka neodpovídají vynaložené námaze. To však této divožence nezabrání, aby se do výkupny vehnala i další úterý s kárkou přivázanou ke kolu a s pytli plnými jejich milovaných bylin.

Román Do tmy je zářným příkladem toho, jak se česká literatura dokáže lišit od té zahraniční. Drtivá většina knihy se zabývá popisem každodenní rutiny, kterou Anna Bartáková zasvětila sběru květů, listí a kořenů. Zlomové okamžiky příběhu jsou pohřbeny pod kily nasušeného lupení a mnohdy není patrné, zda to, co Anna vidí před sebou, není jen nějaká halucinace z ochromující bolesti nebo noční můra.


Vypravěčkou příběhu je sama hlavní hrdinka, jež svůj život popisuje přímočaře, bez jakýchkoliv příkras nebo emocí. Své vzpomínky na minulost vkládá mezi květy lip nebo hluchavky. Sama si je vědoma toho, že do světa plného moderních technologií a spěchu nepatří. Jediným útočištěm pro její zraněnou duši je příroda, jíž bytostně miluje.

Významnou roli sehrává rovněž motiv bolesti. Ta se stala neoddělitelnou součástí hlavní hrdinky, je jejím tichým nepřítelem, který ji nemíní opustit. Jediný bližní, jenž jí kromě rostlin zůstal.


Nelze si nevšimnout podoby mezi autorčiným pseudonymem Anna Bolavá (vlastním jménem Bohumila Adamová) a její literární postavou Annou Bartákovou.  Nejen, že mají společné křestní jméno, ale i příjemní odkazující na bolest by se na hrdinku románu víc než hodilo. Otázkou zůstává, nakolik je román Do tmy autobiografický…



Pokud jste zvyklí spíše na rukopisy mainstreamovějších autorů, mohla by vás tato kniha po několika stránkách svou originalitou odradit od čtení. Přesto vám doporučuji nepolevit a dát románu Anny Bolavé šanci. Jakmile si zvyknete na tempo vyprávění, pochopíte, že v ruce držíte jedinečný titul české autorky, o které snad brzy ještě hodně uslyšíme.

Tato recenze vznikla původně pro internetový magazín Klubu knihomolů.

Mé hodnocení 8/10

Žádné komentáře:

Okomentovat